Éter

Včera jsem si ze záznamu pustila BW meditaci Éter. Éter neboli pátý element, také se mu říká akáša nebo vzduch. Můžeme ho i nazvat Bohem, Láskou, Vědomím, Vesmírem, vlastně je to jedno. Z něho je tvořeno vše. Je vším. Nelze jím nebýt.

V dalších řádcích bych se s vámi chtěla podělit o to, jaká pro mě tato meditace byla. Je nutno podotknout, že každá breathwork meditace je jiná. Někdy je to o těle a vědomém dechu, někdy člověk zažije příběh, jindy je to jen pocit. Každý to má jinak, a hlavně pokaždé je to jinak.

Už od začátku jsem cítila obrovskou sílu. Všemocnou a nekonečnou. Oh, jak moc dobře ji znám. A tak jsem se pustila úplně celá. Pustila jsem úplně vše. Padala jsem dál a dál dovnitř sebe. Zdálo se to daleko, jako bych padala nekonečným Vesmírem. V ten samý moment jsem byla ale ve svém těle. Jakoby celý Vesmír byl v mém hrudníku, aniž by byl hrudníkem omezen. Byla jsem duší/duchem a zároveň jsem byla tělem. Byla jsem blízko, a tak daleko. 

Doma, ticho, klid a mír, a přesto se odehrával nekonečný, velmi dynamický pohyb. A tím jsem byla.

Esterka určitě něco říkala a připomínala rytmus dechu, tak jako vždy. Ale její slova slyšely jen uši. Srdce bušilo a plíce dýchaly. A to stačilo. 

Jen tak jsem si byla vším, ničím, sebou. Úplně jsem se rozplynula. Tělo usnulo a já jsem plula dál.

Barevnost, dobrodružství, překvapení, zážitek,… To jsou věci, které mně velmi, velmi baví. Každá BW meditace tohle sebou nese. Stačí jenom dýchat.